Dnes jsme si ve škole hráli s pohádkou O veliké řepě. Víte, jak pohádka začíná? Určitě ano. To bylo tak. "Zasadil dědeček semínko...." A tak jsme si na začátku hodiny zahráli na malé zahradníky a vytleskávali jsme do rytmu písničku Šel zahradník do zahrady s motykou. Když jsme měli hotovo a "dokopali jsme, kam až jsme dosáhli", měli jsme za úkol přečíst názvy zeleniny, které byly napsané na tabuli. Dědeček z pohádky o řepě byl totiž velký zahradník a na své zahrádce pěstoval i jiné druhy zeleniny. Jenže když jsme si slova na tabuli, nevěřili jsme vlastním očím. Taková zelenina přece neexistuje. No schválně, slyšeli jste už někdy slova jako:
líze, paře, buleci, bobramry ...?
Tak jsme na to chvíli nevěřícně koukali, ale pak jsme na ten chyták přišli. Písmenka ve slovech byla úplně, ale úplně popletená, přeházená. Lámali jsme si s se slovy hlavičky, ale nakonec se nám podařilo společně všech 10 názvu zeleniny vyluštit.
V učebnici jsme si celou pohádku společně přečetli a dostali jsme velkou pochvalu od paní učitelky, jak pěkně se všem dětem dařilo plynule číst. Protože pohádku opravdu dobře známe a na čtení jsme se doma pečlivě připravili, další úkol jsme plnili ve skupinách. Skládali jsme rozstříhané věty pohádky tak, jak jdou správně za sebou. I vyrostla nám řepa veliká převeliká a my jsme si s ní hravě poradili.
