Indiáni, život v souladu s přírodou, moudrost šamanů, zvuky praskajícího ohně, obřadní tance, napětí při lovu zvěře. Pro mnohé děti i dospělé lákavé téma vonící romantikou. My jsme ale chtěli blíže poznat, jaký byl ten opravdový život indiánů v dobách minulých. Naše loď mířila k břehům Severní Ameriky a my jsme se pečlivě připravovali na setkání s domorodými obyvateli.
Co vlastně o indiánech víme? Co víme o jejich způsobu života? Co dělali celý den, čím se živili, jak bydleli? Nejprve jsme ve skupinách o těchto otázkách diskutovali a svoje nápady jsme zapisovali. Pak každá skupina prezentovala svoje informace ostatním.
|
Každý správný námořník rozumí mapám a dokáže určit směr, kterým má vést bezpečně svou loď. My jsme si nad mapou světa ověřovali naše dosavadní znalosti. Vybavovali jsme si, které světadíly jsme již na svých cestách navštívili, určovali jsme polohu jednotlivých světadílů. |
Pak jsme zaměřili svoji pozornost na západní polokouli, tam, kde se rozkládá kontinent zvaný Amerika. Zkoumali jsme vzdálenost, která dělí Ameriku od Evropy. Dozvěděli jsme se, že zpočátku byla Amerika pro Evropany zemí zcela neznámou. Až se objevil jeden člověk s bláznivým nápadem. Chtěl se svými loděmi ze Španělska západním směrem s přesvědčením, že dopluje ke břehům Indie od východu. Když po několika týdnech dorazil ke břehům Ameriky a setkal se s místními domorodci, nazýval je Indiány, protože je považoval právě za obyvatele Indie. V křížovce jsme vyluštili jméno Kryštofa Kolumba, objevitele, který až do své smrti věřil, že nalezl novou cestu do Asie. Nikdy se nedozvěděl, že objevil nový kontinent.
Konečně pevnina, dlouho očekávané setkání s domorodými obyvateli. I když my už samozřejmě víme, že původními obyvateli Severní Ameriky jsou právě indiáni, přesto jsme se o tom měli přesvědčit splněním úkolu v pracovních listech. Podle výsledků příkladů jsme vybarvovali obrázek, ze kterého se vyloupl jeden takový roztomilý indiánek.
Byli jsme od domorodých obyvatel přítelsky přijati a tak se v indiánské vesnici zabydlujeme. Protože zde zrovna nejsou žádná volná týpí, vyrábíme si z" bizoní kůže" svoje vlastní, abychom se měli kdy ubytovat. A ke každému postavenému týpí přibyl i malý indiánek.
Postupně se seznamujeme se zvyky a způsobem života indiánů. Vymýšlíme jsme si svá indiánská jména. Pečlivě zvažujeme, jaké jméno zvolit, aby správně vystihovalo charakter a povahu osobnosti. Tak se zrodila Skákající srnka, Barevná duha, Zuřivý býk, Ohnivá liška, Černý orel...
Zapisujeme první zjištěné poznatky do pracovních listů. Ne všechny indiánské kmeny obývali týpí. Prérijní indiáni, kteří obývali rozsáhlé prérie, živili se lovem zvěře a často se za zvěří stěhovali, si stavěli týpí. Tyto velké kuželovité stany, vyráběné původně z bizonní kůže, se dali snadno přenášet. Lesní indiáni, kteří obývali lesnaté oblasti, živili se pěstováním plodin, si stavěli obydlí z klád a kůry stromů tzv. dlouhé domy.
Čeká nás několik indiánských zkoušek. Strach a bojácnost nemá u žádného indiána šanci! Indián je sám o sobě vzorem odvahy a chrabrosti, která se projevuje nejen v boji, ale i při rozhodování a lovu. Podrobujeme se první malé zkoušce odolnosti.
Každý indiánský kmen měl svoje rituály a symboly. Totem, jeden z indiánských symbolů, chovali indiáni v úctě, věřili v jeho magickou ochranu. Každý kmen si vyzdobil jedno zvíře, ze kterých jsme si vytvořili totemový sloup.
Život Indiánů byl plný nástrah. Indiáni věřili, že je před nebezpečím mohou pomoci ochránit duchové a různé duchovní bytosti.Každý bojovník si ušil z kůže medicínový váček, aby do něj mohl uložit amulety. S výrobou medicínových váčků nám přišla pomoci indiánka Jarní vánek.