ZPRÁVIČKY ZE ŠKOLY V PŘÍRODĚ

středa 4. 6. 
Dnešní den ráno, jako by sluníčko tušilo, že máme naplánovaný celodenní výlet, se snaživě probojovávalo mezi mraky. A my se probouzeli do sluníčkového rána osvěžení a odpočinutí po klidné noci. Pořád jsme ještě nevěděli, co bude cílem našeho výletu. Paní učitelka sice vysvětlovala, kam jedem. Ale protože stále mluvila něco o nějaké ledničce, ale vůbec jsme ji nechápali a nebrali jsme ji vážně.  
Jasné se nám vše zdálo, až když nás autobus zavezl k zámku, jehož průčelí zdobil název - zámek Lednice. 

 

Když jsme od zastávky autobusu došli k zámku, což bylo kousíček, udělali jsme nejprve tu úplně nejdůležitější věc na světě, úplně nejdůležitější věc z celého dnešního výletu - s velkou radostí a nadšením jsme se vrhli do všech možných stánků a krámečků na nakupování. Znáte to .... toto pro mamku, tamto pro taťku, a taky tuhleto na ségru .... Až teprve, když jsme pořídili, co jsme potřebovali, jsme byli ochotní absolvovat cokoliv dalšího, třeba i prohlídku nějakého zámku a jeho okolí  :o). 

Procházkou nádherným zámeckým parkem jsme zamířili k místní stanici dravců. 

 
Se zájmem jsme pozorovali různé druhy savců a pozorně poslouchali povídání sokolníka. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o typickém chování jednotlivých dravců, způsobu jejich života, způsobech lovu a místě výskytu. Na závěr si sokolník prověřil naše pozorné naslouchání a my soupeřili v rychlosti a správnosti odpovědích a jeho nelehké otázky.
 
Oběd jsme si snědli v měkké trávě a ještě využili nějaký čas před prohlídkou zámku na společné dovádění. Paní učitelky jenom koukaly. 
...To byl totiž jeden kmen velmi statečných a chrabrých mužů. Svorně a v jednotě žili na svém území. Ale mír a klid netrval věčně. 
Jejich území začalo být napadáno bojovným kmenem krásných Amazonek.  Amazonky často podnikaly výpravy na nepřátelské území a mladí bojovníci urputně usilovali, aby krásné vetřelkyně zajali a uvěznili. Není třeba dodávat, že Amazonky se jen tak nedaly.   
 

Nakonec se Amazonky rozhodly vzdát se svého odhodlání vybojovat území pro sebe a rozhodly se věnovat příjemnějším povinnostem. 
Když jsme si v parku dostatečně zadováděli, vydali jsme se na prohlídku zámku. Prošli jsme si okruhem s výstavou loutek a prohlédli jsme si zařízení pokojíčků "princů a princezen". 
 
Protože nás po návratu výletu moc a moc bolely nožky, rozhodli jsme se jim věnovat náležitou péči. 

 
Po večeři jsme si chvíli hráli na zahradě.

Na večerní program jsme se moc těšili. Dnes jsme pořádali karneval a večerní soutěže.  

 

Úplně, úplně unavení a plni dojmu jsme po vysprchování zalezli do svých pelíšků a spojojeně usnuli. 
Těšíme se na zítra. Čekají nás hned dva zajímavé programy přímo na Trkmance.
 
A ještě poslední zprávička od nás všech na závěr: 
 
MILÍ RODIČE, 
MÁME SE DOBŘE. 
MYSLÍME NA VÁS A V PÁTEK SE TĚŠÍME NA SHLEDÁNÍ. 
VAŠE ZLATÍČKA
 
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
pondělí 2. 6.

Pondělní cesta vlakem byla super. Z Prostějova vlak vyjížděl o něco později z důvodu výluky na trati, ale pak už cesta probíhala bez obtíží. Vlaky se snaživě držely jízdního řádu a my jsme, tak jak měla paní učitelka naplánováno, vzorně přesedali z jednoho vlaku do druhého. Kolem čtvrt na deset jsme opravdu vystupovali na zastávce ve Velkých Pavlovicích.  

 

Cesta na Trkmanku trvala asi čtvrt hodiny. Netrpělivě jsme se každou chviličku dotazovali hned jedné, hned zase druhé paní učitelky: "Kdy už tam budem... Už tam budem?" Ale dočkali jsme se. 

Ekocentrum sídlí v opravdu krásné, nově zrekonstruované, prostorné budově.  Hned jsme se ubytovali do svých, moc pěkných, pokojíčku a vybalovali si zavazadla. Snažili jsme se krásně si své věci uklidit a porovnat. Trénovali jsme na další den, protože paní učitelky slibovaly, že nám každý den budou bodovat pokoje. A to dá rozum, že ani kluci, ani holky se nechtěli nechat zahambit.  

 

Po obědě jsme si užívali poledního klidu. Polední klid, chvíle relaxace, to se nám moc líbí. Těšíme se, že si můžeme libovolně povykládat nebo si zahrát hry, na které máme zrovna chuť.  


Po odpoledním klidu jsme přešli do dolní učebny, kde nám začínal ekoprogram "Kdo bydlí v našem rybníčku". Povídali jsme si o zvířatech žijících v blízkosti vody, třídili jsme obrázky podle určitých znaků, které o nich víme, nebo které se domníváme. Tady jsme byli celkem úspěšní.

 

Mnohem více nám dala zabrat pátrací hra "Poznej svého živočicha", při níž zjišťovatelé měli za úkol najít lísteček s informacemi, zapamatovat si je a přiběhnou zpátky ke svému družstvu, informace nadiktovat zapisovatelům. Často se stávalo, že někteří zjišťovatelé ty informace zapamatované v hlavě cestou někde vytrousili a z celé jedné dlouhé věty si pamatovali jen dvě tři slova. Uf, to bylo neštěstí... Bojovali jsme, jak se dalo (s úkolem i sami se sebou).

Na další aktivitu jsme se vydali k místnimu rybníčku. V atlase jsme si prohlídli drobné živočichy, kteří běžně obývají rybníčky, vyfasovali jsme nářadí a důkladně poučeni vyrazili na lov. Mohutnými pohyby jsme rozčeřily vody i dno vodní plochy a ve správný čas jsme plni očekávání vynořili síťku s možným úlovkem z vody. Důkladně jsme prozkoumávali a lupou prohledávali vše, co se nám zachytilo v síťce. Tak nám zaplesalo srdce, když tam NĚCO bylo!!!

 

Po večeři jsme si šli na prohlídku okolí ekocentra, společně jsme si zahráli na hřišti. 

Dnešní den byl opravdu náročný. Paní učitelky nás zahnaly vykoupané a voňavé brzy do postýlek, přečetly pohádku, přitáhly peřinu až pod nos ... Kolem půl deváte jsme už spokojeně pochrupkávali a nechali si zdát sladký sen. 

 

úterý 3. 6.

Všichni jsme se vyspali do růžova. Ráno, kolem čtvrt na sedm někteří nedočkavci už vylízali z postýlek, ale paní učitelky přísně hlídkovaly a hnaly neposedy zpátky. Jak se zavelel budíček, vyzbrojeni pastami a kartáčky na zuby jsme vyrazili do koupelny. 

Po ranní hygieně jsme ještě zvládli ranní úklid, porovnali jsme si svoje věci, ustlali postýlky. Paní učitelky totiž před snídaní vyráželi na obhlídku a bodování pokojů. 

 

Po snídani jsme se vydali na obhlídku Velkých Pavlovic. A užili si malé dopolední hraní na hřišti. 
   
Po svačince jsme si při psaní pohledu domů zopakovali, jaké správné náležitosti jsou třeba při psaní adresy a napsali krátkou zprávičku vám, našim rodičům, na kterých nám tak záleží a které máme moc rádi. 

Po napsání pohledu jsme plnili přírodovědné úkoly v pracovních sešitcích. 

Po obědě a odpoledním klidu jsme se sešli s paní lektorkou v dílně, kde jsme se krátce seznámili s historií papíru. Podívali jsme se, jak se takový papír může vyrábět a každý jsme si mohli vyzkoušet práci s papírovou hmotou a postup výroby ručního papíru. 

 

Po svačince jsme vyrazili na hřiště, kde pro nás měly paní učitelky připraveny soutěžní hry pro týmy. Bojovali jsme se velkým úsilím, do posledního dechu :o)

 

 

Ale teď už hajdy do postýlek. 

SLADKOU, DOBROU NOC PŘEJÍ VAŠI ANDÍLCI